„Tohle jsme měli doma!“ je častý výkřik nadšení, který zaznívá ve stálé expozici Retromusea. V jeho podtextu je vedle radosti ze setkání s nějakým spotřebičem nebo hračkou, jež spouští vzpomínky na svět, v němž jsme byli o několik desetiletí mladší, také úžas z historizace našich vlastních životů. Teprve tváří v tvář důvěrně známým předmětům si uvědomíme, že podstatná část toho, co jsme prožili, se už stala nejen minulostí, ale i historií, tedy něčím, co je objektem odborného zkoumání a muzealizace. To další, co návštěvníky fascinuje, je změna statusu těchto předmětů, které ještě nedávno byly běžnými užitnými věcmi, aby se z nich stalo nepotřebné harampádí odložené na půdě a poté zase opečovávaný muzeální artefakt, prezentovaný v záři světel výstavní vitríny. Když Retromuseum v roce 2016 začínalo, nemělo žádné vlastní sbírky, a své expozice má dodnes postavené na trvalých zápůjčkách především ze dvou pražských muzeí – Národního technického a Uměleckoprůmyslového. Zároveň ještě před jeho vznikem začalo budovat sbírku vlastní, z malé části nákupy, což ovšem naráží na jeho omezené finanční možnosti, proto většina sbírkových předmětů pochází z darů. Díky výzvě na webových stránkách se stále ozývají lidé s nabídkou nejrůznějších věcí, například při likvidaci pozůstalostí. Kvůli omezené kapacitě depozitáře si musíme vybírat a omezujeme se na předměty ve špičkovém stupni zachování s původními obaly, letáky a záručními listy, spíše menší velikosti a také nějakým způsobem zajímavé. Výběr z darů nyní prezentujeme na výstavě, která je poděkováním všem, kteří nám do sbírky přispěli.