Gottfried Lindauer je autor s pozoruhodným životním sudem, který ovšem stále čeká na komplexní zhodnocení svého díla. Zatímco v českých zemích je znám pouze úzké skupině odborníků, specializujících se zejména na umění 19. století, na Novém Zélandu, kam odešel z Plzně v roce 1874, jsou jeho malby původních maorských obyvatel bez nadsázky považovány za součást národního kulturního dědictví. Ceněny jsou zejména jeho portréty slavných kmenových náčelníků,kteří se od 40. do 60. let 19. století účastnili Britsko-maorských válek a stávali se symbolem doznívající éry starého Nového Zélandu. Lindauer je zobrazil v hieratických postojích, ve slavnostních oděvech, se zbraněmi a amulety a zejména s typickým tetováním na tvářích i jinde po těle, které určovalo jejich osobní i kmenovou identitu. Z Nového Zélandu, kde žil až do své smrti v roce 1926, Lindauer udržoval četné kontakty s českým prostředím a zejména Náprstkovu muzeu v Praze příležitostně posílal také některé předměty, vztahující se k životu domorodých Maorů. V roce 1907 zaslal manželce Vojty Náprstka Josefě své dvě malby, Portrét náčelníka Harawira te Mahikai a Portrét Mrs. Háromi, které jsou nyní prezentovány v rámci projektu Opus Magnum.