Vladimír Skrepl (1955) vystudoval dějiny umění a v 80. letech, kdy působil v Galerii hlavního města Prahy, patřil k nejprogresivnějším kurátorům, kteří z této instituce udělali ostrov pozitivní deviace v období doznívající normalizace. Souběžně se věnoval i své volné tvorbě, která se po roce 1989 stala jeho hlavní aktivitou vedle pedagogické práce na pražské Akademii výtvarných umění. Zahrnuje širokou škálu projevů od malby po objekty a instalace, jejich spojujícím prvkem je drsná primitivizující exprese, karikaturní deformace a časté zapojení písma opět v podobě hrubé kaligrafie; malbu s oblibou kombinuje s asambláží a koláží. Zabývá se lidskými vztahy i veřejnými tématy, jeho práce je svébytnou reflexí naší společnosti, která pod uspořádaným povrchem skrývá svou iracionální podstatu. Výstava v Chebu však není retrospektivou. Prvotním impulsem byl soubor několika desítek autorských knih, které zde budou vůbec poprvé prezentovány. Jejich základem jsou výtvarné katalogy, obrazové knihy a další publikace, které upravuje kolážováním, protrháváním a dokreslováním. Knihy jsou na výstavě doplněny sochami a obrazy, které organicky vznikají ve Skreplově ateliéru z výstřižků a balíků časopisů, knih, pozvánek a obyčejných předmětů jakoby vlastním organickým růstem. Jeho přístup by se dal shrnout jako trvalé vzdorování vůči konformnímu přístupu k životu i k umění.K výstavě vychází monografie věnovaná jeho autorským knihám.