V rámci projektu Opus magnum tentokrát představíme obraz Václava Boštíka Zakřivené pole ze sbírek Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem. Tento obraz jsme zvolili nejen proto, že patří k jeho nejvýznamnějším dílům. Vedle toho má i přímý vztah k jeho Obrazu pole, jednomu z klíčových děl sbírky GAVU Cheb. Oba dva totiž vznikly v rámci malířského sympozia v Roudnici n. L. v roce 1970. Výtvarná sympozia jsou fenoménem relativně nedávným. To vůbec první, kamenosochařské vzniklo v roce 1959 v rakouském Sankt Margarethen a brzy poté se rozšířila do dalších zemí a disciplín. Mj. i do tehdejšího Československa, kde se jich konalo na konci 60. let vůbec nejvíc na světě v mnoha různých disciplinách. S nástupem normalizace takřka všechna skončila nebo alespoň radikálně omezila svou činnost na umělce východního bloku. Tento smutný konec potkal i malířské sympozium v Roudnici, kde proběhl pouze jediný ročník se skvělou účastí českých i zahraničních malířů (mj. Endre Bálint, Stanislaw Fijalkowski, Otakar Slavík, Karel Machálek). Jeho iniciátorem byl právě Boštík, který se o rok dříve zúčastnil sympozia v rakouském Eisenstadtu. Na roudnickém sympoziu provedl čtyři díla: kromě dvou zmíněných i Rýhování modré I a II (první dnes v pražské soukromé sbírce, druhý ve sbírce Kolumba při arcibiskupství v Kolíně n. R.). V těchto obrazech se Boštík zabýval tématem silového pole. Pokoušel se v nich vyjádřit představy o rozpínajícím se vesmíru, jak do nich pronikl prostřednictvím popularizační literatury, která širšímu publiku zprostředkovávala tehdejší poznání vesmíru a jeho vzniku. Přesto jeho obrazy nejsou jen ilustrací soudobých fyzikálních teorií. Boštík, člověk silně křesťansky založený, který svým dílem navazoval na světelnou malbu Josefa Šímy, v nich usiloval o ryze spirituální vhled do podstaty našeho světa.