Název Sociální skupina Ho-Ho-Ko-Ko byl vytvořen až poválečnou historiografií, která potřebovala vymezit aktivitu čtyř přátel Karla Holana (1893–1953), Miloslava Holého (1897–1974), Pravoslava Kotíka (1889–1970) a Karla Kotrby (1893–1938), které ve 20. letech 20. století spojil podobný umělecký názor a jež společně vystoupili na třech výstavách v letech 1925 až 1927, nazvaných jen výčtem jmen svých protagonistů. Spojuje v sobě titul nerealizovaného sborníku plánovaného estetikem Bohumilem Markalousem (Ho-Ho-Ko-Ko, což je akronym tvořený počátečními slabikami jmen umělců) a označení „Sociální skupina“, které dobře vystihuje společnou podstatu jejich tvorby v uvedené době. Spolužáci z akademie Holan, Holý a Kotrba tehdy se starším Kotíkem nejdříve vstoupili počátkem 20. let do tradičnější Umělecké Besedy. Po pěti letech strávených v Umělecké Besedě se ocitli ve střetu s konzervativnějším křídlem spolku, který se vystupňoval na přelomu 1et 1924-25. Následně vstoupili do progresivnějšího Mánesa, kde naopak tvořili spíš tradičněji orientované křídlo. I zde se však dostali do konfliktu, který vedl k jejich vyloučení v roce 1930. Ve sbírkách GAVU Cheb se nachází od každého z nich špičkové ukázky malířské tvorby z první poloviny 20. let, dále rozsáhlý soubor grafik Miloslava Holého nebo Kotrbovy sochařské portréty Karla Holana a Bedřicha Piskače, dalšího vynikajícího malíře, který měl k tomuto okruhu blízko.