Výstava připravená specificky pro prostory Galerie výtvarného umění v Chebu je mnohdy až scénografickou procházkou vnitřní i vnější krajinou plnou Robertových oblíbených narážek a hříček s novým nádechem. Je „o potlesku“, nicméně není jasné, zda se už tleskalo nebo se na potlesk teprve čeká, kdo si jej vlastně zasloužil a při jaké příležitosti, zda to byl potlesk upřímný nebo pouze zdvořilostní. Potlesk je vlastně jen abstraktní zvuková kulisa, která něco uzavírá nebo předjímá; podobně jako pohozené transparenty, jež jako by v galerijní „předsíni“ zbyly po jakési demonstraci nebo na ni teprve čekaly, anebo sekera, jež něco (pomyslně) rozsekne či nechá být a stane se pouhou dekorací. Minulost má přitom stejný status jako budoucnost. Prostě tady není – existuje jen potenciálně. Přítomnost zase funguje podobně jako průsečík různých protikladů, které autora zajímají, ať už je to dobro a zlo, vážnost a banalita, nebo centrum a periferie. Celá instalace se rozkládá okolo jakéhosi časo-prostorovo-ideového středu a divačky a diváky vtahuje do svých jednoduchých i komplikovaných příběhů.