V rámci stálé expozice moderního českého umění je jeden sál vyhrazen drobným výstavám z té části galerijních sbírek, která se do expozice nevešla. Tentokrát je zde prezentován zajímavý soubor, odkazující k důležitému fenoménu z historie českého moderního umění. V roce 1887 byla opět po více jak dvaceti letech obnovena na pražské Akademii škola krajinomalby, na níž byl z podnětu Josefa Hlávky z Vídně povolán litomyšlský rodák Julius Mařák (1832–1899). Díky jeho propracované pedagogické metodě si zde mladí adepti osvojili precizní základy, zejména kresbu a práci s malířskou matérií. To jim umožnilo rychlé vyzrání, takže pak mohli reagovat na další již mnohem aktuálnější podněty zejména z francouzské krajinomalby, zprostředkované Antonínem Chittussim. Ostatně ve vzpomínkách jednoho z Mařákovců najdeme výstižnou větu, že „k Mařákovi chodili do školy a k Chittussimu za školu“. Vedle jedné kresby Julia Mařáka jsou na výstavě přestaveny obrazy jeho žáků Františka Kavána, Antonína Kalvody, Jaroslava Panušky a Josefa Ullmanna; a vedle toho i Antonína Hudečka, který sice u Mařáka nestudoval, ale účastnil se proslulých plenérových pobytů jeho školy na Okoři.