František Kaván (1866-1941) je vedle Lebedy a Slavíčka považován za nejvýznamnějšího z Mařákových žáků. Po realistických začátcích se v letech 1895-1899 obrátil k symbolismu, poté se vrátil k čisté krajinomalbě, kterou zachycoval pomocí impresivně laděného realismu. Michael Zachař je autorem jeho monografie (2009).