V cyklu výstav jednoho díla představujeme nově objevený obraz Hippolyta Soběslava Pinkase (1827-1901), donedávna skrytý v soukromém majetku ve Francii, který je nyní po získání do české sbírky poprvé po více než 150 letech vystaven v galerijním prostředí. Obraz byl znám pouze z karikatury reagující na jeho vystavení na pařížském Salonu a ze skic a studií uložených v pražské Národní galerii, už to však stačilo, aby byl rozpoznán jeho význam. Pinkas se jím řadí po bok čelních protagonistů realismu, jako byli Jean-François Millet, Gustave Courbet či Édouard Manet. Jeho východiskem byla traumatická zkušenost sebevraždy jeho přítele malíře Josefa Wehleho v Paříži v roce 1857, kterou popsal v jednom ze svých dopisů. Tehdy se prodral davy přihlížejících a nešťastníka sám odřízl. O dva roky později začal vytvářet přípravné studie a v roce 1861 obraz představil na Salonu. Dále víme, že ho vystavoval ještě jednou v roce 1863 a někdy poté prodal neznámému kupci. Současný objev však přinesl velké překvapení, neboť oběšenec na něm chybí; je přítomen pouze v symbolické rovině oprátkou položenou na proutěném koši. Restaurátorský průzkum doložil, že jej Pinkas před prodejem zakryl přemalbou a změnil i podobu skupinky žen.