Český dějepis umění se nemůže příliš často chlubit tím, že by přispěl k poznání díla některého z umělců světové extratřídy. GAVU Cheb má nyní vzácnou příležitost jeden takovýto mimořádný objev prezentovat. V rámci výstavního formátu opus magnum bude vůbec poprvé od svého vzniku vystaven konvolut devíti dosud neznámých kreseb Bertela Thorvaldsena (1770–1844), vedle Antonia Canovy nejvýznamnějšího sochaře první poloviny 19. století. Nedávno byl nalezen na zámku Kynžvart, kde byl evidován jako dílo anonymního autora. Historie kreseb sahá do roku 1820, kdy během opavského kongresu přišli císař Františkek I. a kancléř Metternich s myšlenkou objednat od umělce náhrobní pomník slavného českého rodáka a vítěze nad Napoleonem v bitvě u Lipska Karla Filipa Schwarzenberga (1771–1820). K jeho realizaci však nakonec nedošlo a sám umělec na celou akci nevzpomínal v dobrém. Zachoval se však model k této zakázce, dnes v Thorvaldsenově muzeu v Kodani, poměrně známé dílo, vyobrazené téměř ve všech umělcových monografiích. Kynžvartské kresby, jež se nacházely ve vlastnictví majitele zdejšího zámku knížete Clemense Lothara Metternicha, model předcházejí a představují devět různých variant možného řešení pomníku.